Šrtm. Antonín SLÁMA

Vložte svůj text...

Antonín Sláma je jeden z mužů, u kterých se zachovalo poměrně solidní množství archivních materiálů. Bohužel se velmi často informace v nich uvedené rozcházejí nebo si přímo protiřečí. Uvádíme tak všechny možné varianty údajů, které tyto archiválie obsahují.

Narodil se 13. června 1894 v Říčanech manželům Janu Slámovi a Anně Slámové, roz. Husálkové. Vychodil 5 tříd obecné školy (jinde uvedeno 8 tříd obecné školy a 3 roky školy pokračovací/měšťanské). V letech 1908 až 1912 se učil řezníkem u firmy J. König ve Vídni.

Do rakousko-uherské armády byl odveden v prosinci 1915 a v únoru příštího roku odešel se 17. praporem polních myslivců na východní frontu. Zde byl 21. 7. 1916 u obce Zahatka (v jiném pramenu u Berestěcka) zajat (dva měsíce nato byl vyznamenán rakouskou bronzovou medailí za statečnost). Posledním místem jeho pobytu v zajetí byla stanice Markova v Kurské gubernii. 6. 9. 1917 (uvádí se i data 8., 13. a 22. 9 .1917) vstoupil v Borispolu do ruské legie a byl přiřazen k 10. rotě 6. střel pluku. V březnu příštího roku se zúčastnil bojů u Bachmače a v červnu byl poslán do tříměsíční školy poddůstojníků v Omsku. 1. května 1919 byl povýšen na svobodníka, o rok a měsíc později na desátníka. Zúčastnil se celé anabáze legií včetně bojů proti bolševikům napříč Sibiří až do Vladivostoku, odkud byl lodním transportem přepraven do Evropy. Hranice republiky překročil 16. června 1920 a po příjezdu mu byla udělena tříměsíční repatriační dovolená. Demobilizován v Brně 17. 10. 1921 (uvedeno i datum 18. 10. 1921).

Po další dva roky pracoval jako zaměstnanec města Brna a poté odešel v roce 1922 do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie. V té odsloužil dlouhých 12 let, načež se usadil v Luneville, kde pracoval až do vypuknutí války jako řezník u firmy Léon. Jinde zase uvádí, že pracoval jako řezník od roku 1927. V některých dokumentech se označuje za truhláře, svobodného s jedním nemanželským dítětem (dcerou), v dalších jako ženatý s jedním dítětem.

Odvodu se podrobil ve Strasbourgu dne 17. 12. 1939, povolán byl 2. 3. 1940, nastoupil 9. 3. (uvádí se i 10. 2. a 11. 3. 1940) a byl zařazen k pomocné rotě 1. pěšího pluku. Jako velitel družstva se zúčastnil červnových bojů na Marně, Seině a Loiře. Po zhroucení fronty se mu podařilo evakuovat do Velké Británie, kam dorazil s transportem na lodi Rod el Farag 13. července 1940. V rámci reorganizované armády byl vtělen do 1. praporu 1. brigády, kde byl později zařazen jako skladník a výkonný rotmistr 2. roty. 28. října 1940 byl vyznamenán Čs. medailí za chrabrost a povýšen do hodnosti četaře a za necelé dva měsíce do hodnosti rotmistra. V lednu 1941 absolvoval záškodnický kurz, v dubnu a květnu 1944 prošel ještě kurzem vodní služby a v září 1944 se s brigádou vylodil ve Francii, aby se účastnil obléhání přístavu Dunkerque. Na výročí vzniku republiky 28. 10. 1944 byl povýšen na štábního rotmistra. 

Do vlasti se vrátil 18. května 1945 a pokračoval ve službě v armádě až do října 1946, kdy byl uznán ze zdravotních důvodů neschopným výkonu služby a bylo s ním zahájeno superarbitrační řízení. 1. listopadu 1947 přeložen do výslužby. Ještě v říjnu 1949 byl jmenován poručíkem v záloze. Jeho již tak podlomené zdraví se začalo rapidně zhoršovat a v červnu 1951 umírá ve věku 57 let. 

Prameny:

Vojenský historický archiv Praha - fondy Karty legionáře; Legionářské poslužné spisy; Kmenové listy; Kvalifikační listiny; 24; 255; Kartotéka příslušníků čs. jednotek za 2. světové války západ, východ