Šrtm. Adolf NOVOTNÝ

Narodil se v německém Briesenu 15. září 1900 do rodiny skláře Karla Novotného a jeho manželky Anny, rozené Bubelové. Ta zemřela, když bylo Adolfovi 6 let. Jeho otec se podruhé oženil. Se svou novou manželkou Viktorií, roz. Orlovou, měl ještě Po vychození osmi tříd obecné školy v Lužicích u Hodonína odešel roku 1914 jako sklářský učeň a tovaryš k firmě Schreiber do Zobkovic v Polsku, kde pracoval po boku otce. V roce 1918 narukoval do rakousko-uherské armády, bojů 1. světové války se ale neúčastnil. Po válce pracoval tři roky jako horník na dole "Boží pomoc" v Dubňanech u Hodonína. 1. 10. 1921 narukoval k vykonání prezenční služby k ženijnímu pluku 2 do Kroměříže, během níž absolvoval kurz vodní služby ženijní v Bratislavě. Do zálohy odešel 29. Září 1923 jako četař. Poté nastoupil opět jako sklář k firmě Invald v Cukmantelu (dnes Pozorka, část města Dubí v okr. Teplice), kde byl zaměstnán do roku 1926. Tehdy absolvoval první vojenské cvičení a po něm odešel k firmě V. Hrdina do Chlumu u Třeboně. Zde pracoval další dva roky až do druhého svého vojenského cvičení, po němž byl firmou vyslán do sklárny v Rosicích, kde ho v roce 1931 zastihl povolávací rozkaz na třetí cvičení. Toho roku však firma zastavila výrobu, všichni zaměstnanci zůstali bez práce. Naštěstí našel další zaměstnání, opět jako sklářský dělník, tentokrát v Kyjově. Bohužel v únoru 1934 udeřila krize a A. Novotný se ocitl na více jak rok a půl bez práce. V říjnu 1935 vycestoval do Egypta, kde si našel zaměstnání u firmy Mohamed Said Iassin Bey v Shoudře. Zde působil až do vypuknutí války. V té době vyvrcholila rodinná krize a jeho manželka Klára odcestovala do Protektorátu.

A. Novotný se rozhodl vstoupit do čs. armády a 2. 10. 1939 se v Káhiře nalodil na japonskou loď Hakosaki Maru, se kterou po týdenní plavbě dorazil do Marseille. Odvodu se podrobil v Agde 14. 10. a byl zařazen k zákopnické rotě B. pluku. V polovině listopadu byl přemístěn k 3. rotě 2. pěšího pluku a začátkem ledna 1940 k technické náhradní rotě. 29. ledna byl povýšen na rotného a přemístěn zpět k 2. pěšímu pluku. V květnu byl přeřazen od velitelské roty ke 4. rotě. Zúčastnil se bojů na Marně a Loiře i náročného ústupu po zhroucení fronty až do Sète, kde se nalodil na loď Trsac. Do Anglie přijel 4. září a po reorganizaci brigády byl vtělen k 2. praporu. Významnou změnou bylo přidělení ke stráži presidenta republiky, ve které sloužil od června 1942. Začaly se u něj však projevovat zdravotní potíže, které vyvrcholily hospitalizací v nemocnici. V červenci 1944 se již v hodnosti rotmistra vrátil k brigádě, která se mezitím přezbrojila na tankovou, a nastoupil k její ženijní rotě. S ní se vylodil ve Francii a přesunul se na frontu k obklíčenému přístavu Dunkerque. 19. 8. Byl ustanoven velitelem 1. ženijní čety. V prosinci následovalo další přemístění, tentokrát k dopravnímu oddělení, a v únoru ke štábní rotě, v jejímž stavu setrval až do ukončení bojů a návratu do osvobozené republiky.

Koncem května byl povýšen na štábního rotmistra a přemístěn opět ke stráži presidenta republiky, ve které setrval do července 1946, kdy byl pro zdravotní problémy propuštěn mimo činnou službu. V červenci 1945 bylo jeho manželství s Klárou Novotnou rozloučeno. A. Novotný se vrátil do Rosic, kde nastoupil na pozici sklářského dílovedoucího ve sklárnách Moravia. Seznámil se s rozvedenou prodavačkou Františkou roz. Kulhánkovou a v dubnu 1949 se vzali. 4. 3. 1949 byl povýšen na podporučíka v záloze. Po zbytek života se potýkal se zdravotními problémy. 

Prameny:

Vojenský historický archiv Praha - fondy Kmenové listy; VOS; 24; 255; Kartotéka příslušníků čs. jednotek za 2. světové války západ, východ