Rtn. Ferdinand KLUSÁČEK

F-3483

Narodil se 19. ledna 1900 v Rosicích do rodiny kanc. zřízence Aloise Klusáčka a Josefy Klusáčkové, rozené Dočkalové. Měl jednu sestru a pět bratrů. Jeden z nich, Josef, byl od roku 1941 do konce války vězněn v Mauthausenu. Ferdinand vychodil 5 tříd obecné školy a 3 třídy měšťanky. V letech 1915 – 1917 přidal ještě 2 třídy odborné školy pokračovací živnostenské, když pracoval jako kupecký učeň v koloniále A. Fialy ve Frenštátě pod Radhoštěm. Poté byl jeden rok zaměstnán jako expedient velkodrogerie Wagner a Eichler v Brně. Po vzniku republiky se jako dobrovolec v rámci 1. čety 1. roty 3. praporu 3. pluku "Stráže Svobody" z Brna zúčastnil bojů o Těšínsko a jižní Slovensko. Tam byl přidělen jako písař u 11. pěší divize v Nových Zámcích. V březnu 1920 byl propuštěn z vojenské služby. Během následujících 20 let vystřídal profese obchodního příručího, skladníka, garážmistra i řidiče u různých podniků v Rosicích, Brně, Bratislavě, Prešově a v Buczkowicích v Polsku. V srpnu 1931 se oženil s Růženou Jírovou, nar. 6. 7. 1898. Jejich manželství zůstalo bezdětné.

Hranice Protektorátu překročil ve Vlárském průsmyku 6. ledna 1940 a po čtyřměsíčním putování přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Sýrii dorazil do francouzského Agde, kde byl 13. 5. 1940 odveden a jako řidič přidělen na velitelství divize do Bezieres. Po pádu Francie se evakuoval na lodi Mohamad el Kebir do Anglie, kde přistál 7. 7. 1940 a byl zařazen ke štábní rotě 1. čs. samostatné brigády, dislokované v Leamingtonu. U brigádní štábní roty sloužil po celou dobu až do 1. září 1944, kdy se s teď už tankovou brigádou vylodil ve Francii. Během té doby vykonával funkce řidiče a nadvozného a byl postupně povyšován až do hodnosti rotného. Během svého působení při obléhání přístavu Dunkerque se zúčastnil i známého útoku 28. 10. 1944. Po německé kapitulaci a návratu brigády do Československa 12. 5. 1945 byl dislokován ve Stříbrných Horách. Zde byl v červnu povýšen na rotmistra pěchoty v záloze.

Rozhodl se i nadále setrvat v armádě a požádal o aktivaci jako vojáka z povolání. Bylo mu vyhověno a v říjnu byl přemístěn jako nadvozný k Vysoké škole válečné do Prahy. Po roce byl zařazen jako zástupce velitele skladu Automobilního parku 1 a zanedlouho povýšen na štábního rotmistra. Od poloviny roku 1947 do března 1951 vykonával funkci technického účetního dopravní čety Posádkového velitelství Velká Praha (pozdějšího Krajského vojenského velitelství Praha), během čehož byl v březnu 1949 povýšen na poručíka a v únoru 1951 na nadporučíka. Poté byl přeložen na Městské vojenské velitelství Praha jako pomocník náčelníka 1. oddělení pro evidenci motorových vozidel. V únoru 1954 následovalo další přeložení, tentokrát k Obvodní vojenské správě Praha – Holešovice, kde vykonával funkci náčelníka pomocné kanceláře a vedoucího tajné spisovny. V listopadu 1955 byl přeložen do zálohy a nastoupil jako občanský zaměstnanec vojenské správy – strážný OVS Praha – Holešovice. Jeho další osudy se nepodařilo zjistit.

Prameny:

Vojenský historický archiv Praha - fondy  Kmenové listy; VOS; 24; 255; Kartotéka příslušníků čs. jednotek za 2. světové války západ, východ