Kpt. Josef KEJDA
J-1511
Narodil se v Tetčicích 17. května 1911 jako třetí ze čtyř dětí do rodiny rolníka Antonína Kejdy a Antonie Kejdové, roz. Kožíškové. Jeho starší bratři zahynuli za tragických okolností – Jaroslav byl umučen v prosinci 1943 v koncentračním táboře Sachsenhausen a Jana, také bývalého nacistického vězně, utloukli při výslechu na StB v roce 1952. Absolvoval 5 tříd obecné a 1 měšťanské školy, 7 tříd reálného gymnázia, abiturientský kurz při obchodní akademii a po jeho dokončení nastoupil jako úředník u firmy Karel Ondroušek. V červenci 1933 nastoupil prezenční službu u pěšího pluku 24 v Jihlavě, prošel školou pro důstojníky v záloze a v lednu 1935 byl převelen do Košic k ppl.32. V září 1935 byl odeslán do Vojenské akademie v Hranicích, kterou úspěšně dokončil v srpnu 1937. Poté v hodnosti poručíka převzal velení 8. kulometné roty u pěšího pluku 43 v Brně, kde ho zastihla okupace.
Polské hranice překročil 25. května 1939 a v Krakově podepsal dohodu o vstupu do francouzské Cizinecké legie. Do Francie odcestoval s transportem na lodi Sobieski. Jako legionář v hodnosti sergeanta sloužil u 1. pluku a po přemístění ke koloniálnímu vojsku u 18. pluku senegalských střelců v Maroku a Tunisku. Po vypuknutí války byl z legie uvolněn a 23. 8. 1939 byl prezentován u čs. jednotky v Agde, kde byl zařazen k 1. pěšímu pluku jako zatímní velitel 12. roty, o měsíc později ve stejné funkci k praporní dopravní rotě. V květnu 1940 byl přemístěn k 8. rotě, se kterou prodělal červnové frontové nasazení a veškeré ústupové boje od Coullomiers do Narbonne, kde došlo po kapitulaci Francie k rozpuštění pluku. J. Kejda se se svojí jednotkou nalodil v Agde na loď Rod el Farag a po mezipřistání v Gibraltaru pokračoval na lodi Viceroy of India do Liverpoolu, kam dorazil 7. 7. 1940.
Byl zařazen k 1. praporu nově tvořené čs. samostatné brigády a koncem září už jako nadporučík převzal velení 3. čety 3. roty 1. pěšího praporu. Absolvoval půlroční kurz pro důstojníky štábu (náhrada Vysoké školy válečné) a tankový kurz v Aldershotu. Po reorganizaci brigády z pěší na tankovou byl zařazen jako zástupce velitele a později velitel 3. roty 1. tankového praporu a prošel dalšími kurzy pro velitele tankových rot a pro spolupráci s letectvem. Po vylodění v Arromanches v září 1944 se jako čerstvě povýšený kapitán se svojí rotou přesunul k obklíčenému přístavu Dunkerque, kde bojoval až do konce války. Den po německé kapitulaci byl povýšen na štábního kapitána.
Po válce pokračoval v kariéře v armádě. V rámci reorganizace se z 1. tankového praporu stala 11. tanková brigáda a opět povýšený major Kejda se stal zatímním velitelem jejího 2. tankového praporu. Na podzim 1945 byl přijat do III. ročníku Vysoké školy válečné a po jejím zdárném ukončení byl v srpnu 1946 jmenován přednostou 1. oddělení štábu sboru. Na konci září 1947 byl přemístěn k 12. tank. brigádě a zařazen ve velitelské rotě tankového sboru. Ještě v březnu 1948 byl ustanoven zatímním náčelníkem štábu velitele tankového sboru, ale již 1. června byl v rámci poúnorových čistek jako nepohodlný a svůj kritický názor netající dán na dovolenou s čekaným a v prosinci přeložen do výslužby. Začal organizovat útěky do zahraničí a podařilo se mu dostat za hranice několik desítek bývalých vojáků a jejich rodin. Byl zatčen 24. 2. 1949 a vyslýchán ve vojenské věznici Hradčany v Praze (pověstný "domeček") Po násilím vynuceném doznání byl ve zinscenovaném procesu odsouzen k trestu smrti, který odvolací soud snížil na 25 let těžkého žaláře, ztrátu hodnosti a vyznamenání. Prošel věznicemi Plzeň-Bory, Opava, Leopoldov, Mírov a Valdice a na svobodu byl propuštěn až na druhou amnestii v květnu 1962.
Poté pracoval dělník na pile a skladník v pekárnách. V roce 1964 se oženil s Marií Jeřábkovou, manželství však skončilo po pěti letech rozvodem. Dlouholeté věznění se podepsalo na jeho zdravotním stavu, zemřel v Brně 31. března 1984 ve věku nedožitých 73 let. Po listopadu byl rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka gšt. in memoriam.
Prameny:
Vojenský historický archiv Praha - fondy Kvalifikační listiny, VOS, 24, 255, Kartotéka příslušníků čs. jednotek za 2. světové války západ, východ
Vojenský archiv - centrálna registratura Trnava - fond Kmenové listy
Ambroz M., "Kejda Josef - životopis", nepublikováno