Sgt. Jindřich HOŘÍNEK

J-1497, RAF 787929

Narodil se 17. ledna 1912 v Kratochvilce jako sedmé z osmi dětí do rodiny horníka Josefa Hořínka a jeho manželky Josefy, roz. Cibulkové. Vychodil 5 tříd obecné školy 3 měšťanské a 3 ročníky pokračovací odborné školy a pracoval zámečnický pomocník. V dubnu 1931 spáchal přestupek nedovoleného držení a nošení zbraně, o necelý rok později zranil ve rvačce druhou osobu, za což byl odsouzen ke 24 hodinám vězení. V únoru 1933 "v nepřátelském úmyslu zle nakládal s člověkem, čímž nastala jeho smrť" a za tento čin mu byl udělen trest 10 měsíců těžkého žaláře, zostřený měsíčně půstem. V době stávky havířů napadl po skončení taneční zábavy J. Hořínek s deseti dalšími mladými horníky čtveřici "stávkokazů" – dělníků najatých jako náhrada za stávkující zaměstnance Rosické báňské společnosti. Třem z nich se podařilo utéct, čtvrtý Josef Ševčík neodolal přesile a byl zbitý a pořezaný odvlečen do lesa, kde byl ráno nalezen četníky. Svým zraněním podlehl. Po odpykání trestu J. Hořínek nastoupil jako strojní zámečník ve Zbrojovce Brno. Odveden byl v září 1934 a hned v říjnu nastoupil vojenskou presenční službu u 10. pěšího pluku v Brně. V lednu 1935 byl přeložen k pěšímu pluku 43, v jehož řadách dosloužil až do propuštění do zálohy 1. října 1936. Během své služby si vysloužil odznak elitního střelce z pušky. 4. dubna 1937 se oženil s Žofií Veverkovou, tovární dělnicí z Omic, kam se manželé přestěhovali. Zářijové mobilizace v roce 1938 byl jako zaměstnanec klíčového odvětví zproštěn. Dva týdny před jeho odchodem do zahraničí se mu narodil syn Jindřich.

bitově v East Wrethamu

J. Hořínek (vlevo) během výcviku v roce 1942. Za ním je patrné jeho bojové stanoviště – zadní střelecká věž bombardéru Vickers Wellington

27. prosince 1939 zařazen v Agde ke 4. rotě pěšího pluku 1. V březnu 1940 byl povýšen na svobodníka. Po příjezdu do Anglie byl 17. srpna v Cholmondeley přemístěn k letecké skupině a v září přijat do Britského královského letectva v nejnižší hodnosti AC/2. Na konci ledna 1941 byl zařazen jako zbrojíř a odeslán na dva týdny k No.2 Ground Armament School v Manby a poté přeřazen k 311. čs. bombardovací peruti. V květnu a v červenci byl postupně povyšován až do britské hodnosti LAC, v červenci do čs. hodnosti desátníka a v říjnu na četaře. Koncem listopadu byl přemístěn k čs. depotu, odkud byl v lednu 1942 odeslán do školy palubních střelců (No.7 Air Gunners School) ve Stormy Down. Po jejím absolvování byl v březnu povýšen na sergeanta a 1. dubna přemístěn k 1429. operační výcvikové letce na základně Wreatham, kde započal jeho operační výcvik. Za necelý týden poté zahynul během cvičného orientačního letu, kdy jeho letoun Vickers Wellington KX-A pravděpodobně vinou selhání motorů havaroval a celá šestičlenná osádka zahynula. V roce 1947 byl in memoriam povýšen na štábního rotmistra letectva.

Prameny:

Vojenský historický archiv Praha - fondy 24, 255, Kartotéka příslušníků čs. jednotek za 2. světové války západ, východ
Vojenský historický archiv Bratislava - fond Kmenové listy 1911 - 1920
Rajlich J. "Na nebi hrdého Albionu 7. část", Svět křídel 2004