Rtn. František DVOŘÁK
F-3293
Narodil se v Brně 1. června 1919 do rodiny hospodářského správce cukrovaru v Líšni Františka Dvořáka a Olgy Dvořákové, rozené Wranové. Vychodil 5 tříd obecné školy v Ostrovačicích, kde měl též domovské právo, a 3 (někde uvedeno 4) třídy reálného gymnázia v Brně – Králově Poli, odkud přešel na dvouletou rolnickou školu v Ivančicích. Poté pracoval jako obchodní příručí. Odvod prodělal v červenci 1937 a vojenskou službu nastoupil 1. 10. 1937 u dělostřeleckého pluku 111 v Košicích, a to nejprve u jeho 1., od března 1938 u 2. baterie. Po absolvování poddůstojnické školy a speciálního výcviku dělovodů byl na konci března 1938 povýšen na svobodníka. Po okupaci zbytku Československa byl demobilizován a vykonával hospodářské práce na statku svého strýce v Podivíně u Břeclavi.
Hranice překročil 31. 3. 1945 u Lanžhota a přes Slovensko a Maďarsko dorazil do Bělehradu, kde se přihlásil do zahraniční armády a s transportem ostatních dobrovolníků odcestoval přes Řecko a Turecko do Bejrútu a odtud lodí Athos II do Marseille. Zde byl 4. 5. odveden a o dva dny později v Agde přiřazen k Oddílu kanonů proti útočné vozbě v Le Lac, kde se podrobil výcviku dělovoda. Po kapitulaci Francie byla jeho jednotka evakuována z přístavu Séte do Gibraltaru a odtud na lodi Viceroy of India do anglického přístavu Plymouth, kam dorazila 7. června 1940. Toho dne byl vtělen k dělostřeleckému oddílu 1 a na nový rok 1941 k 2. baterii. O měsíc později byl povýšen na desátníka a v říjnu 1942 na četaře. V září 1944 odejel s brigádou do Francie, kde se účastnil blokády obklíčené německé posádky přístavu Dunkerque. Na konci měsíce byl opět povýšen. 15. prosince 1944 byl převelen k náhradnímu tělesu zpět do Anglie, kde se jako instruktor podílel na výcviku nově utvářeného III. dělostřeleckého oddílu, se kterým se vrátil na začátku března na frontu, kde setrval až do konce války.
Po návratu do vlasti zůstal v armádě do 21. září 1945, kdy byl demobilizován. Nastoupil jako externí učitel angličtiny na Ústavu moderních řečí v Brně a dalších osm měsíců věnoval přípravě na maturitní zkoušku, kterou úspěšně složil na reálném gymnáziu v Brně na Antonínské. V říjnu se odstěhoval do Prahy, kde pracoval jako referent exportního oddělení n.p. Juta. V rámci reorganizace byl v květnu přeřazen s celým oddělením do nového podniku Centrotex Praha. V září 1949 se oženil s Věrou Šťastnou, vedoucí účetního oddělení tamtéž. O rok později se oba vrátili do Juty. Od roku 1951 bydleli ve Dvoře Králové n/L, kam se přestěhovalo podnikové ředitelství. Na začátku doku 1956 byl jmenován vedoucím odbytového oddělení. V dubnu 1956 se jim narodil syn Tomáš. V roce 1972 byl v rámci prověrek přeřazen na pozici samostatného kontrolora. Jeho velikým koníčkem byli koně a zahrádka. Bohužel další z jeho celoživotních vášní – kouření – vedlo ke zdravotním problémům. Po infarktu v jeho 60 letech sice kouřit přestal, přesto onemocněl rakovinou plic. Umírá v nemocnici ve Dvoře Králové ve věku 76 let.
Prameny:
Vojenský historický archiv Praha - fondy 24, 255, Kartotéka příslušníků čs. jednotek za 2. světové války západ, východ
Vojenský historický archiv Bratislava - fond Kmenové listy 1911 - 1920